#3 Černá hora (1316 m)

Naším dalším cílem ve výzvě Šumavské třináctistovky 1300+ byla tentokrát Černá hora (1316 m) (video na youtube). 

Výstup jsme podnikli 19. června, tedy ještě před prázdninami, a zvolili jsme nenáročnou trasu, aby byla zvládnutelná i s dětmi. Celý výlet jsme spojili s přespáním v autostanu – a i to dalo celé akci jedinečnou atmosféru.

Přespání u Otavy v autostanu 

Náš malý "expediční plán" začal kousek od Sušice, kde jsme přespali v autostanu na břehu řeky Otavy. Krásné místo, klid a ranní probuzení v přírodě byly tou nejlepší přípravou na následující den. A navíc je to skvělý důkaz, jak je autostan praktickým společníkem na podobné výpravy – snadno se postaví, nabídne pohodlí a přitom zůstáváte v přírodě.

Z Kvildy k pramenům Vltavy 

Ráno jsme se přesunuli na Kvildy, odkud jsme vyrazili pěšky po modré turistické značce směrem k pramenům Vltavy. Už na začátku se ukázalo, že jde o jednu z nejvytíženějších tras na celé Šumavě. Ač nebyl víkend ani prázdniny, procesí turistů a elektrokol bylo téměř nekonečné.

Naše cesta se tak rychle proměnila v debatu o overturismu na Šumavě – fenoménu, který je čím dál častější. Elektrokola jistě pomáhají lidem dostat se na místa, kam by se jinak nedostali, ale zároveň přinášejí zvýšený tlak na přírodu i zážitek z klidu.

Overturismus na Šumavě – problém, který roste 

Šumava je jednou z nejnavštěvovanějších oblastí v Česku. S tím, jak se stává dostupnější, roste i problém tzv. overturismu – tedy nadměrného zatížení turistickými davy. Nejvíce se to projevuje právě na známých místech, jako jsou prameny Vltavy, Březník nebo Poledník.
Masová návštěvnost má dopady nejen na přírodu, ale i na samotný zážitek z turistiky – místo klidu a ticha často najdete spíš fronty a hluk. Řešením může být cílená regulace, rozvoj méně známých tras a také naše vlastní ochota hledat cesty mimo davy. A právě to jsme se rozhodli udělat i my.

Klidná Černohorská cesta 

Po zhruba 4 km jsme opustili modrou značku a vydali se po Černohorské cestě směrem k vrcholu. A jako mávnutím kouzelného proutku – úplný klid. Žádní turisté, žádná kola, jen my a krásná šumavská příroda. Byl to ten nejlepší kontrast k předchozí části trasy a připomínka, že klid najdete často jen pár kroků stranou.

Výstup k vrcholu (cca 2 km do kopce) nám i s přestávkou na svačinu zabral asi hodinu. Cesta byla pohodová a odměnou byl nejen samotný vrchol, ale i pocit, že jsme našli místo, kde Šumava ukazuje svou pravou tvář.

Vrchol Černé hory (1316 m) 

Samotný vrchol Černé hory není typickým "výrazným vrcholem". Je porostlý nízkou vegetací, která se postupně obnovuje po kůrovcových polomech. Na vlastní oči tu vidíte, jak si příroda dokáže poradit, pokud jí dáme prostor.

Nenajdete tu žádnou vyhlídku ani turistickou atrakci, ale najdete tu klid, čistý vzduch a krásu obnovující se přírody. A někdy právě tohle je ta největší odměna.

Zpět do Kvildy 

Cestu zpět jsme absolvovali stejnou trasou. Celkově jsme ušli 12 km s převýšením cca 267 metrů. Nenáročný výlet, který je ideální i pro rodiny s dětmi. Jen doporučujeme vyhnout se hlavní sezóně – zážitek bude mnohem autentičtější.

Shrnutí

• Vrchol: Černá hora (1316 m)
• Start: Kvilda
• Trasa: po modré k pramenům Vltavy, dále Černohorská cesta
• Délka: 12 km
• Převýšení: cca 267 m
• Obtížnost: lehká, vhodné i pro děti
• Zážitek: kontrast mezi rušnými turistickými trasami a klidnými cestami stranou

Černá hora je krásným důkazem, že Šumava má mnoho tváří. Stačí udělat pár kroků mimo dav a objevíte její opravdovou podstatu – ticho, klid a přírodu, která si hledá cestu k obnově.